Nejistot, pochybností a obav ve vztazích se člověk jen tak sám od sebe nezbaví. Přelétavost? Strach ze závazků nebo z otázky, zda je dotyčný nebo dotyčná po našem boku opravdu tou pravou osobou na celý život?
Aby ve vztazích byly možné závazky, je nejprve podle dlouholeté párové terapeutky JOLANY KUSEJ učinit vědomé rozhodnutí – pro někoho a pro dlouhodobý vztah.
„Lidé v sobě často neumějí oddělit dětskou, dospělou a rodičovskou část. Partnerské vztahy fungují na dětské – hravé, krásné, spontánní. U takových témat je však třeba zapojit tu dospělou, která je racionální a hodnotová. zahrádku, ale je umění tam přijít a nepodupat ji. O tom je budování partnerských vztahů,“ říká Kusá.
V dlouhodobých vztazích lidé po čase stojí před různými otázkami. Ti, kdo mají strach ze závazků, se mohou ptát, zda vůbec chtějí být v dlouhodobém partnerství, zda je to ten pravý, nebo pravá, zda jsou vlastně na vztah připraveni. Z čeho tyto pochybnosti vznikají?
Z podstaty lidské existence az úsilí o realizaci vlastního potenciálu, který má člověk vrozený i naučený. Výběr partnera je těžká záležitost, i proto máme pomůcku – zamilování se. Lidé se zamilují, přitáhnou se k sobě jako magnety a tehdy si takové otázky nekladou.
Pokud tedy začnou mít pochybnosti, způsobuje to, že zamilovanost vyprchává?

Když jsou zamilovaní, žádná pochybnost neexistuje. Ta přijde časem, po měsících až letech. Tak to máme emocionálně vybudované. Partnerské vztahy jdou přes zamilovanost a teprve potom může přijít trvalejší láska, při které je přítomno několik složek, jako například osobnostní kompatibilita, vzájemný respekt a úcta.