Tradiční rodina je jen představa.
Zdá se nám, že je to stále horší a mezilidské vztahy jdou dolů vodou. Polovina manželství se rozvádí, lidé mají stále méně dětí, nevěra je na denním pořádku a vypadá to tak, jako by zcela vymizely dlouhotrvající pevné svazky, jaké měli naši rodiče a prarodiče.
Pravá a jediná láska na celý život se nám zdá jako něco tradičního a normálního. Historie však ukazuje, že „normál“ je velmi široký pojem. Vztahy, jak je známe dnes, jsou totiž výsledkem nikdy nekončící dynamiky sociálních vazeb a kdysi vypadaly úplně jinak.
Dá se tedy bez pochyb říci, že jednotný normál neexistuje a pokud bychom měli mluvit o tradicích, je třeba si uvědomit, že ani ty nejsou neměnné. Mnohé zažité vztahové zvyky z minulosti by nás mohly překvapit.
Proč se vztahy mění
Položme si například otázku, jak je možné, že ve starověkém Římě byly rozvody docela běžné ao dva tisíce let později se, řekněme, na slovenském venkově stále dokážou někteří lidé dívat přes prsty na rozvedenou ženu?
„Formy rodiny, význam členství v ní a také očekávání lidí od toho, jak mají vypadat rodinné vztahy, se vzhledem k času a prostoru mění. V dnešním světě se manželství a rodinné vztahy formují a udržují v prostředí větších možností, než bylo možné v minulých generacích,“ píše v knize Rozmanitost v rodinném životě: Rod, vztahy a sociální změna, italská socioložka Elisabetta Ruspiniová.
Znamená to tedy, že vztahy a také modely rodiny jako takové podléhají mnoha historickým, sociologickým i kulturním vlivům.
Podle slovenských sociologů Petra Ondřejkoviče a Jany Majerčíkové mají na změny v nich dopad několik faktorů.
V příspěvku v časopise Slovak Sociological Review zmiňují demografické trendy jako porodnost, oddanost, rozvodovost, ale i změny v oblasti vzdělání a práce, emancipaci žen, rostoucí ekonomický standard, technologický pokrok a další.
Sparťanští muži a jejich vztahy s chlapci
Na ukázku, jak to v lidských svazcích vypadalo kdysi, se vraťme zpět do daleké minulosti, konkrétně do 10. století před naším letopočtem do starověké Sparty.
O fungování v tomto městském státě se zachovalo několik záznamů, známe výrazy jako \“sparťanská výchova\“ a také víme, že šlo o proslavenou vojenskou mocnost.
Právě proto, aby mohl mít stát mocné bojovníky, chlapce odebírali rodinám už v jejich sedmi letech, aby z nich tyto bojovníky tvrdě vychovali. V rámci výchovy se však zhruba ve věku, kdy přicházeli do puberty, začaly vytvářet i milostné vztahy mezi nimi a staršími muži.
